Psi a psí smečka.

15.07.2017

Psí duše je oddaná smečce i když ji tvoří lidé.

Viděno z psího pohledu jsou všichni lidé členy nějaké smečky, kde často má své místo i pes. Někdy více psů. Pokud si člověk špatně nastaví hierarchii své smečky, pes je nucen si své místo najít a chce být pochopitelně ve vedení smečky. Když dostane tu možnost, začne bojovat, získává dojem, že má vyšší postavení a přesto není respektován, pak je problém na světě. Ze svého pohledu je nerespektovaný vůdce a tak si respekt agresivně vynucuje. Částečně ho má, protože vyvolá v člověku strach, ale přesto jeho postavení neodpovídá tomu, jak to chápe on. Je zmatený a stává se agresivním, je nespokojený. Naopak, vymezením jeho místa na konci řady se pes zklidní a není problém, neboť jeho ambice končí tam, kde určí vůdce smečky a smečka sama. Jakmile má pes jasno, je spokojený a šťastný, že je součástí smečky. Nic neřeší.

Sára, 10 let, je na čas radostným členem tulácké smečky na ostrůvku Neil, který je součástí Andamanských ostrovů patřících k Indii. Psi jí následují na každém kroku a vzájemně je to všehny náramně uspokojuje. Na kontinentu jsme ale byli svědky psího tance smrti vzteklinou, tak jsme sbližování vynechali. Také si tam toulavé smečky moc neberou servítky.

Na Srí Lance v oblasti Kirinda jsme potkali neobyčejného Rolfa. Když nás viděl odcházet z ubytování s baťůžky, hned se šťastně rozběhl za námi a  doprovázel nás pak na našich výpravách podél pobřeží, čímž ovšem docházelo k narušení teritoria jiných psích smeček a k jejich následné agresi kvůli udržení si svého území. Rolf byl ovšem nad věcí a nesl se mezi dorážejícími psy jako král. Divoké pobřeží tam je bičováno hromovými vlnami a není vhodné na koupání se, protože vás vezmou proudy a odnesou k Antarktidě. Rolf to ví. Proto mě svým postojem i štěkotem odrazoval od vstupu do vln, pak mi zlehka v zubech sevřel ruku a táhl mě zpět. Udělal to dvakrát a dost. Pochopil, že vlny zvládáme. Rolf je doslova vznešená duše.

Blackye žije v simbióze se sousedovic koťetem na karibském ostrůvku Martinic  v zahradě u kreolského lékaře a letušky v důchodu. Ujali se jí, jako hladového zuboženého toulavého psa a ponechali jí volnost a svobodu s tím, že může kdykoliv přijít i odejít. Žrádlo je samozřejmě pádný důvod k návratům a Blackye je mírný milý pes - tedy fenka, jejíž potomci se potulují po plážích i v městečku a zakládají si své smečky na svých územích. Viděli jsme je. Jsou jí podobní. Pobyli jsme s ní asi 4 dny.

Občas je setkání se psy smutné, až k naštvání. Ve špíně a bez žrádla drží své retrívry uvázané za pronajímaným bungalovem v místě Le Lamentin na Martinicu. Pronajímatel Manuel má psy asi na chov, tedy na kšeft, ale soucit s nimi žádný. Pokud se vám na Airbnb zobrzí tato adresa https://www.airbnb.cz/users/show/38601044 , počítejte s tím, že nakoupíte hladovým psům žrádlo a budete jim doplňovat vodu na pití.

Slaninu má rád každý člen smečky včetně mě. Leila i Spoonky nás vítají vždy, když se vracíme z výletu po ostrově Svatá Lucie, která je součástí Malých Antil v Karibiku. Máma s dcerou, které nás ubytovaly přes Airbnb, nazývají svůj dům Cozy Creole a je v severní části hornatého ostrova.

Černá Leila i světlý Spoonky nám dělají společnost u večeře i snídaně s pochopitelných důvodů. Mají mlsné jazýčky.

Psí kamarádi se vyskytují téměř všude, kam zavítáme. A hned chtějí trořit smečku. Na důkaz přízně vyžadují kontakt a pochopitelně i něco na zub. Nejsem proti. Nejsou ale hloupí. Bledé tváře, co jsou tak štědré na pamlsky, se tady střídají a tak starousedlíci počítají s dočasným fungováním bílé kůže ve smečce hlavně jako zásobovače dobrotami.

Tady ležím s ischiasem na kryté terase, ale není mi smutno, protože kromě pravidelně přilétajícího kolibříka, který se živí nektarem z květů zahrádky, mi dělá společnost především Gucci. Je to střapatý kámoš a vlastně mu dělám vítanou společnost také. Jinak bývá doma sám, když panička pracuje.


Našich setkání se psy bylo spousta a příběhy by daly materiál na knihu.

Psi jsou fascinující stvoření se spoustou výjimečných schopností, které nám lidem mnohdy velmi pomáhají. Někdy se bez jejich nezištné pomoci neobejdeme. Jejich nezištnost a objetavost vychází z prastarého přírodního naprogramování v genetice. Za každou cenu musí psi svou smečku podporovat. Ne vždy jim lidé oplácejí stejnou mincí. V některých kultůrách mají psi dokonce za nečisté, což se vzhledem k našemu vztahu k přírodě hodí spíš na lidi.

Na svých cestách po světě se setkáváme se psi v různých situacích a až na výjimky nás s radostí přijímají do smečky. Možná v naději, že už nebudou nejníže postavení, ale i když zjistí opak, jsou přátelští a ukazují nám, že radosti života jsou jinde, než je hromadění majetku. Jejich přítomnost znamená pro nás pokaždé příliv kladné psychické energie a skvělé nálady i když není zrovna do tance. Dají nás do pohody.

Psi jsou skvělí a máme dobré vztahy, pokud se nevyskytne neschopný páníček - panička, kteří nemají psa pod kontrolou a většinou si toho ani nejsou vědomi. Chovají se pak podobně, jako zmatený hierarchicky nezařazený pes. Agresivně a navíc zároveň se svým psem. Hrozná kombinace. Lidé, kteří chtějí mít psa mezi ostatními lidmi i psy, by měli skládat zkoušky způsobilosti, procházet psychologickým testem a mít něco, jako zbrojní průkaz na psa, nezávisle na jeho velikosti. Důvod je jasný. Nesmí za žádných okolností nezvládnutím svého psa omezovat nebo dokonce ohrožovat okolí.

Tímto zdravím skutečné pejskaře, kteří rozumí svým psům a neomezují ostatní. Zároveň nabádám ty, co nemají své psy ani sebe pod kontrolou, aby mi v této chvíli přestali nadávat a spílat a zamysleli se, zda náhodou nemám pravdu. Je to těžké přiznat si vlastní nedostatek, ale věřte, když to dokážete, nakročili jste ke zlepšení vztahů se svým psím kamarádem i se svým okolím.